Duben 2015

Kdo jsem?

28. dubna 2015 v 15:17 | Kitty
No comm :D


FNAF úvod

23. dubna 2015 v 21:50 | Kitty
http://fav.me/d8qjk9u -> Ta neko holka :) kočička :D tu jsem si adoptovala to je postava v tomhle příběhu ;) Jméno: Tamafune


Proč jsem nějakou dobu nepsala?

21. dubna 2015 v 21:22 | Kitty
Tak...nepsala jsem proto,že nebyl čas :/ Byla jsem nemocná a musela psát úkoly. Také jsem se musela učit. :/
Teď musím psát moc písemek z toho 2 jsou čtvrtletky. Takže se musím učit dál. Plánuji do týdne vydat další díl Jarní prázdniny v lese :'D
Nom,taky si adoptuju nové OC,takže bude další příběh,ale ještě nevím jestli mi ho ta holka z DA dá xD Takže se uvidí (každopádně další povídka bude,i když mi OC nedá,nějaké si vymyslím :'D)

Předem mohu říct o čem to bude.
Oblíbila jsem si zamilovala jsem se do hry FNAF (Five Night At Freddy´s). A co dělám když se mi něco líbí? Snažím se si udělat OC a vytvořit povídku :'D
Nom,OC nebude animatronic. Bude to prostě..normální člověk. :'D Nom, budu se snažit do povídky zakomponovat věci ze hry (animatroniky,různé prostředí a tak). Ale nemůžete po mně chtít aby jsem psala o tom,že mé OC bude jen na jednom místě. To opravdu ne. Bude se pohybovat po Fazbear pizzerii. A prostě půjde taky o to,že jí budou postupně děsit Chica,Bonnie,Freddy,Foxy,Mangle,Springtrap,Marionette,Baloon boy a podobně :'D A tak dále a tak dále. :'D
Kdo by chtěl,může se zapojit. Jednoduché je napsat své (lisdké) OC.

Jméno:
Obrázek (popřípadě si ho najdu sama):

Lehké ne? :'D Nom....začnu psát tenhle příběh hned jak zjistím jestli mám,nebo nemám to OC adoptované :333

Zatím páčko ^^

Konec,aneb jak přežít 02.

13. dubna 2015 v 23:44 | Kitty
Když jsem se probrala,málem jsem se leknutím...no...málem jsem spadla z větve. Všude v lese pode mnou chodili nakažení. Bylo otravné neustále slyšet to jejich ,,Mhmmm" a nebo taky ,,Hmmmhmmm". Zavrčela jsem si něco pro sebe a zbalila si věci. Zapla jsem si batoh a zamířila po hustých korunách stromů pryč. Klidně jsem kráčela po větvích,které na sebe byly nalepené. Někdy jsem sice musela skočit z větve na větev,nebo seskočit dolů a zase rychle vylézt,ale jinak to bylo fajn. Náhle jsem se objevila u jezera. Ach vzpomínky se objevily tak náhle,že to nešlo zastavit...


,,Maru! Maru! Honem sem pojď!" volala na mě Karatsuky. ,,Mě se nechce,nebudu plavat..." řekla jsem otráveně ze břehu,kde jsem ležela v bikinách. ,,Maruuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu!" zaječela na mě. Arghhh jak já tohle oslovení nesnáším. ,,Karo! Ještě jednou mi tak řekneš a já se zvednu! A to nechceš!" vykřikla jsem otráveně. Bylo slyšet jak si naštvaně mumlala. ,,Heheee..." zachechtala se. ,,Maru! Maru! Maru! Maru!" začala na mě dokola pokřikovat. Zatla jsem zuby a prudce se zvedla. Nasupeně jsem kráčela k vodě. ,,Já tě vážně zabiju Karo! A myslím to vážně! Utopím tě!" vrčela jsem. ,,Aáááááá,nech měěě!" vyjekla a začala se brodit co nejdál ode mě. Rychle jsem kráčela vodou za ní,která byla pořád hlubší. ,,Itchimaruuuuu,prosííííím,odpusť mi toooo" prosila a dál se sunula přede mnou. Rozeběhla jsem se a když jsem byla těsně za ní,skočila jsem. Dopadla jsem na ní a potopila se. ,,Já ti dám mi říkat Maru!" smála jsem se a chvíli jí držela hlavu pod vodou. Po chvíli jsem jí hlavu vytáhla a zblízka jsem si jí prohlédla. ,,Budeš mi tak ještě říkat?" měla jsem na tváři zlověstný úsměv. ,,N-ne,s-slibuju.. Ma...Itchimaru...e...hehe..." koktala a klepala se. Vypadala jak zmoklá slepice...ale to já taky. Byl to krásný den...Kobal nic neříkal a já s Karatsuky ležíme v trávě. Povídaly jsme si o různých klucích,o škole...kam půjdeme. ,,Jdu zase do vody...jdeš taky?" náhle se zvedla a koukla na mě. ,,J-já,asi..jo" usmála jsem se a zvedla se. Pomalu jsme se v tom vedru doplazily k jezeru. Ona do něj skočila,tím pádem jsem byla hned celá morká. ,,Karooooooooo!" zaječela jsem. ,,N-ne,p-prosím Itchiiiiiiiiiiiiii" vyjekla a potopila se. Prudce jsem skočila za ní a chytla jí za nohu. Vynořily jsme se a já jí jemně chytla pod krkem,začala jsem jí mlátit slabě do hlavy. ,,Ty..mrňavá..potvoro!" pořád jsem jí to opakovala. ,,Eee,Itch prosíím...p-prosííím" kňučela. Nakonec jsem jí s povzdechnutím pustila a odplazila se na břeh. Kara se ještě chvíli radostně cáchala ve vodě. Když se setmělo tak jsme se rozloučily a každá jsme se vydala jiným směrem. To bylo naposledy co jsme se viděly...potom zmizela...nikdo neví kam ani proč. Snažila jsem se jí dovolat,ale nebyla dostupná...chybí mi...


,,Ahahahaaaa" slyšela jsem Kobala jak se směje. ,,Drž klapačku!" vykřikla jsem na něj a seskočila ze stromu. Tady nebyli žádní nakažení. ,,Ahahaaaaa,hezké vzpomínky,hlavně ten konec,hahaaa" smál se dál. Udeřila jsem se do břicha. Bolelo to i mě i jeho. Heknula jsem a on taky. ,,Dobře dobře,mlčím" řekl naštvaně a zmlkl. Chvíli jsem tu ránu rozdýchávala ale nakonec jsem popošla k jezeru. Rozhlédla jsem se. Nikdo tu nebyl. Oddechla jsem si. Obešla jsem jezero a šla dál. ,,Měla by jsi jít zpátky do Tokya..." řekl naštvaně Kobal. ,,Jo jasně a nechat se sežrat? Wow dobrej nápad Koby..." zavrčela jsem. ,,Tak to nemyslím...je tam dost obchodů,a myslím,že tam moc přeživších není...ale když se budeš maskovat a budeš si do batohu dávat léky,jídlo,pití...sladkosti...tak máš šanci na přežití..." usmál se...jo někde v hloubi duše dokáže bejt i hodnej... ,,Říkal jsi..sladkosti?" otevřela jsem batoh kde jsem měla poslední dvě lízátka. Prudce jsem ho zapla a rozeběhla se ke stromu. Vylezla jsem na něj a běžela zpět k Tokyu. ,,Wow...ty jsi ale závislačka..." řekla zamračeně. ,,Budeš tlustá" zasmál se. ,,Nebudu" zavrčela jsem. ,,Ještě k tomu si seženu nějakou zeleninu,budu mít čím shazovat..." ,,Vem si i ovoce!" vyjekl se smíchem. ,,Drž klapačku!" natáhla jsem ruku. ,,Jojojojo dobře,mlčím,hlavně se nemlať!" dal si ruce na hlavu. Tentokrát jsem se zasmála já. Kobal naštvaně nafoukl tváře. ,,To není vtipný" zavrčel a otočil se ke mě zády. Dál jsem běžela tiše. Pode mnou se míhali nakažení. Po nějaké době jsem byla unavená a tak jsem si sedla na jednu z větví. Vytáhla jsem z batohu lízátko a strčila si ho do pusy. ,,Omnomnom" cumlala jsem ho a zvedla se. Zase jsem se rozeběhla.

Po nějaké době jsem se ocitla v Tokyu. Všude se to hemžilo nakaženými. ,,Jak dlouho,že je apokalypsa? Pět let?" zeptala jsem se sama sebe. Vypadalo to tu hrozně. Člověk by neřekl,že se to tu změní během jediného dne! Začmuchala jsem. Pomalu jsem se vydala k obchoďáku. Když jsem vešla všude byli nakažení. Vedle mě lžel jeden mrtvej...bylo to nechutné,ale viděla jsem (někde),že když se tím potřete,neucítí vás. A tak jsem to znechuceně udělala. Kulhavě jsem procházela kolem nich a opravdu si mě nevšímali. Pomalu jsem brala věci do batohu. Nějaké limonády,cocacolu,šťávu,vodu (hodně vody),čaje...potom nějaké ovoce a zeleninu a sladkosti. Jako třeba LÍZÁTKA,sušenky,bonbony a tak různě. Kulhavě jsem zase vyšla ven z obchoďáku. Náhle jsem vrazila do nakaženého. Ten se na mě otočil. ,,Mhmmm,grr,mhmmmm" zavrčel na mě a přiblížil se nosem k měmu tělu. Vyjekla jsem. Náhle se všichni kolem otočili a začali vrčet a slintat. Ztuhla jsem. Okamžitě jsem se rozeběhla. Běžela jsem od nich,ale oni byli rychlí. Běžela jsem co nejrychleji jsem mohla,ale oni mě doháněli. Zaběhla jsem do nějaké uličky. Jak jinak...byla slepá. Nakažení se ke mě přibližovali. Polkla jsem. Zavrčela jsem si něco pro sebe a otočila se k nim zády,prudce jsem vyskočila (docela dost vysoko,to mě překvapilo) a tím jsem se dostala do půlky zdi,škrábala jsem se pořád výš až jsem nakonec zeď přelezla. Seskočila jsem a utíkala k lesu na ty vysoké stromy. Tam jsem si na jeden vyšplhala a udýchaně zavřela oči. Nějak jsem usnula...a vzbudila se až ráno,probudilo mě šimrání na nose. ,,Huh? Co to...je?!" vykřikla jsem. Před mýma očima bylo něco černého, hebkého špičatého. Hledala jsem co to je,štípla jsem do toho a málem se podělala bolestí. Vedlo to od mýho..zadku! Bylo to černé. ,,Kobale,co to je?!" vykřikla jsem. ,,Hm,asi ocas..." řekl s pokrčením ramen. ,,Asi...OCAS?!" Zaječela jsem. Prudce jsem dýchala. Opřela jsem se o kmen stromu a zavřela oči. Co s tím budu dělat?

Itchimaru

9. dubna 2015 v 22:54 | Kitty
Jak jinak než popis mé první "lidské" postavy?


Konec,aneb jak přežít 01.

9. dubna 2015 v 18:46 | Kitty
Tak uvidíme,jestli se vám zalíbí i tenhle díl,tamto byl úvod,takže zjistíte co se stalo předtím,tamto bylo živé "pokračování".
Popis Itchimaru dám taky dneska na blog. Obrázek se pokusím nakreslit taky dneska...

Konec,aneb jak přežít? - úvod

8. dubna 2015 v 23:16 | Kitty
Úvod,proč takový název? Jediné slovo
A-N-I-M-E

Co nechápu?

4. dubna 2015 v 0:12 | Kitty

Jarní prázdniny v lese 2.

2. dubna 2015 v 21:04 | Kitty
Ráno se probudila první Naomi,pomalu se prodrala mezi spícími kamarádky a vzala si hrnek ze skříňky. S pytlíku vyndala pár marshmellows a dala je do hrnku. Potom vzala pytlík s čokoládou a čokoládu taky vysypala dala do hrnku. Nakonec ohřála mlíko v mikrovlnce. Naštěstí nikoho nevzbudila. Sedla si ke stolku a upíjela čokoládu,když zaslechla tiché zvuky z dalšího patra. Trhla sebou a vzhlédla. Chvíli bylo ticho,ale potom se to opět ozvalo,jakoby tam někdo chodil. Položila hrnek na stůl a pomalu se vydala nahoru. K jejímu údivu tam ani nebyla spadlá střecha. Rozhlédla se po vypínači. Když ho našla cvakla s ním nahoru. Úzkou chodbou se rozlilo světlo. Po stranách byly bílé dveře,všechny zavřené. Pomalu se vydala k prvním otevřela je a nakoukla dovnitř. ,,Haló?" špitla a vlezla do místnosti. Opět si musela rozsvítit,nevěděla ani kolik je hodin ale všude byla tma. Naomi se rozhlédla po místnosti. Byla tu postel,menší skříňka a psací stůl,nad kterým byla polička. Na zemi hebký koberec a jedno velké okno. Ale nikdo tu nebyl. Pomalu vyšla ven a nechala otevřené dveře. Přešla ke druhým a otevřela je. Tenhle pokoj byl podobný tomu předešlému,až na to,že tu byla dvě menší okna a jedna malá postel. Naomi zkontrolovala vše,ale taky tu nikdo nebyl. Naomi šla ke třetím dveřím a otevřela je. Tohle byla koupelna. Sprchovací kout,umyvadlo a nějaké potřeby do koupelny. Naomi vycouvala ven a dveře nechala dokořán. Čtvrté dveře nešli moc otevřít a tak do nich narazila bokem. To už se otevřeli. Naomi vlezla dovnitř. Byla tu televize a X-box. Taky nějaké hry a počítač. ,,Hm...hrací pokoj,to sem asi dala Cath" přemýšlela nahlas,už zjistila proč dveře nešli otevřít. Za nimi byla hromada polštářů. Naomi se jen ušklíbla a vyšla ven. Páté dveře byli pootevřené. Naomi je pomalu otevřela a rozsvítila světlo. Vše bylo rozházené,deka,polštáře,knihy. Pomalu se sklonila a začala to uklízet. Po chvíli to bylo vše na svém místě,nebo aspoň tam kde se to Naomi líbilo. Přešla k šestým a posledním dveřím otevřela je,náhle jí ovál studený vzduch,a zatuchlý smrad. Rozsvítila a vklouzla dovnitř. Musela hned otevřít okno. Strašně to tam smrdělo. Vše bylo tak jak mělo,opět postel a tak. Nevěděla co to smrdělo. Ale rychle vylezla ven a nechala otevřené dveře. Sešla dolů a všimla si,že její hrnek s čokoládou je převržený a vše vylité. Holky pořád spaly. Naomi vzala papírovné kapesníčky a vše utřela. Sklamaně dala prázdný hrnek do dřezu a otočila se. Dveře od sklepa byli otevřené. Zatajila dech. Vzpomněla si na tu noc kdy je tam něco zavřelo a nechtělo je to pustit. Naomi se opatrně přiblížila ke dveřím a zabouchla je. Hledala klíč,ale nemohla ho najít. Vyděšeně se oddálila a vzala si jedno jablko. S chutí se do něj zakousla. Otočila se a koukla na holky. Klidně spaly. Naomi něco napadlo.

°°°

,,Hotovo" řekla si Naomi když pozorovala kýble s vodou nad holkama. Gauč odsunula a pomalu z něj sundala Cathy a Blackie. Jakoby s nimi nikdo nehnul,spaly dál. Naomi dala kolem nich deky,aby se voda nerozlila všude po obýváku. Deky to aspoň zastaví. V packách držela provázek,pustila ho. Kýble se převrhli a holky s jekotem vyskočily na všechny čtyři. ,,Ty si pitomá!" obořily se na ní. Ale potom se začaly smát. ,,Spaly jste jako malý. Nešlo vás vzbudit" ušklíbla se Naomi a posadila se. Deky vodu npropustily dál. Byla jsem nahoře. Střecha se tam nepropadla. Tak asi na půdu můžem se tam potom kouknout." usmála se na ně. Holky celé mokré přikývly a překročily deky. ,,Máme ručníky?" zeptala se Winkie. ,,Jasně támhle ta taška" ukázala Cathy na tašku v rohu. ,,Jop..." Winkie jí přinesla a podala všem ručníky. Holky se usušily a spokojeně si sedly ke stolu. Naomi a Cath začaly připravovat snídani.